Grafické znázornění vícerozměrných dat

Grafické znázornění umožňuje odhalit vztahy mezi jednotlivými objekty i mezi proměnnými, které dané objekty popisují. Datový soubor s objekty popsanými proměnnými je možno znázornit v -rozměrném grafu s  body, kde osami jsou jednotlivé proměnné a body jsou jednotlivé objekty. Tento typ grafu nám umožní zjistit, které objekty jsou si podobnější (tyto objekty budou v grafu ležet blíže sobě), a případně odhalit, zda objekty netvoří skupiny. Ukázka vizualizace datového souboru s deseti lidmi, u nichž byla změřena výška a váha, je na Obr. 2.

Pokud by uvedený datový soubor deseti lidí obsahoval rovněž proměnnou s údajem o pohlaví nebo jinou kvalitativní proměnnou, je možné tuto informaci do grafu jednoduše zahrnout použitím různých symbolů či barev pro jednotlivé skupiny určené danou kvalitativní proměnnou. Například ženy označíme červenými kolečky, zatímco muže modrými kolečky, což je znázorněno na Obr. 3. Z grafu vyplývá, že muži mají zpravidla větší výšku a často i váhu než ženy. Je rovněž patrné, že je v našem souboru jedna vysoká žena s výškou téměř 180 cm.

Pokud bychom chtěli zjišťovat vztahy mezi proměnnými, jednou z možností je vykreslit -rozměrný graf s  body, kde osami jsou jednotlivé objekty a body jsou jednotlivé proměnné. Problémem těchto -rozměrných a v předchozím případě -rozměrných bodových grafů však je, že není možné jednoduše znázornit graf s více než třemi osami. Jednou z možností, jak se s tímto problémem vyrovnat, je použití metod, které nám umožní znázornit data v prostoru o menším počtu os za současného zachování co největšího množství původní informace v datech. Tyto metody budou představeny v kapitole Ordinační analýzy. Jinou možností je použití některého z grafů, které byly speciálně navrženy pro vizualizaci vícerozměrných dat. Tyto grafy jsou popsány v následujících podkapitolách. Pro zjišťování vztahu mezi proměnnými lze použít maticové grafy či vícenásobné krabicové grafy, zatímco pro identifikaci vztahu mezi objekty je možné využít ikonové grafy.