Reedovo kritérium

Waldovo kritérium je vázáno na výpočet věrohodnostního poměru pro dvě klasifikační třídy. Proto se pro počet klasifikačních tříd R větší než dvě využívá kritéria založeného na tzv. zobecněném věrohodnostním poměru definovaném pro každou klasifikační třídu vztahem

(4)

kde i, podobně jako ve vztahu (1), udává pořadí klasifikačního kroku, tj. počet použitých proměnných. Takto vypočítaný poměr se srovná s mezní hodnotou -té třídy stanovenou jako

(5)

kde je pravděpodobnost, že objekt ze třídy je zařazen do třídy . Pokud pro třídu platí, že

(6)

pak předpokládáme, že objekt nepatří do třídy – třídu tedy můžeme vyloučit z množiny nadále uvažovaných klasifikačních tříd, tj. tříd, do nichž lze objekt zařadit. Po vyloučení všech tříd , pro které platí vztah (6), se spočítají nové hodnoty zobecněných věrohodnostních poměrů  a mezních hodnot , nové hodnoty se srovnají a pokud pro některou třídu opět platí vztah (6), tato třída se vyloučí z množiny možných klasifikačních tříd, atd., pokud nezůstane poslední třída, do které je pak klasifikovaný objekt zařazen. Není-li možné vyloučit žádnou klasifikační třídu, zvýší se počet proměnných na i + 1 a klasifikační proces pokrčuje pro všechny možné klasifikační třídy.

Pro je Reedovo kritérium ekvivalentní kritériu Waldovu a má tytéž optimální vlastnosti. Pro  nebyla optimalita Reedova kritéria ani prokázána, ani vyvrácena.