Autonomní systémy v rovině
V tomto oddílu se budeme zabývat systémem Autonomní systémy a kvalitativní teorie (1) pro tedy systémem
(5) |
Definice 2.1. Křivka zadaná implicitně rovnicí (resp. ) se nazývá -nulklina (resp. -nulklina) rovnice Autonomní systémy a kvalitativní teorie (5).
Průsečík nulklin je stacionární bod, tečna k trajektorii v jejím průsečíku s -nulklinou (resp. -nulklinou) je rovnoběžná s osou (resp. ).
Definice 2.2. (typy stacionárních bodů v rovině). Stacionární bod systému Autonomní systémy a kvalitativní teorie (5) se nazývá
|
bod rotace, jestliže v jeho libovolném okolí leží cyklus, obsahující ve svém vnitřku, | ||
|
střed, jestliže existuje jeho ryzí okolí takové, že každá trajektorie s je cyklem obsahujícím ve svém vnitřku (střed je speciálním případem bodu rotace), | ||
|
ohnisko, jestliže existuje jeho ryzí okolí takové, že pro každou trajektorii s platí a pro orientovaný úhel který svírá vektor s nějakým pevným vektorem platí (trajektorie se přibližuje ke stacionárnímu bodu (nebo se od něho vzdaluje) po spirále), |
||
|
uzel, jestliže existuje jeho ryzí okolí takové, že pro každou trajektorii s platí a pro orientovaný úhel který svírá vektor s nějakým pevným vektorem existuje vlastní nebo |
||
|
sedlo, jestliže existuje jen konečný počet trajektorií takových, že |
Stacionární body lineárního homogenního autonomního systému
Lineární homogenní autonomní systém je lineární homogenní systém s konstantní maticí. Budeme se tedy zabývat dvojrozměrným systémem
(6) |
Označme
Pokud má systém Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) jediný stacionární bod Vlastní čísla matice jsou kořeny charakteristické rovnice
(7) |
tedy při označení je
(i)
(i.1)
V tomto případě je a kořeny charakteristické rovnice Autonomní systémy a kvalitativní teorie (7) jsou ryze imaginární, takže řešení systému Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) s počáteční podmínkou je
pro vhodné konstanty přičemž
Jedná se o parametrické vyjádření elips se středem každá trajektorie je tedy cyklem se stacionárním bodem ve svém vnitřku. To znamená, že stacionární bod je střed.
(i.2)
(i.2.a)
V tomto případě je charakteristická rovnice Autonomní systémy a kvalitativní teorie (7) má dva různé komplexně sdružené kořeny a systém Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) s počáteční podmínkou má řešení
kde jsou vhodné konstanty, přičemž
Jedná se o parametrické vyjádření spirály, která se „navíjí“ na stacionární bod nebo se z něho „odvíjí“.
Pokud pak | pokud pak |
(i.2.b)
Nechť je řešením systému Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) a označme úhel, který svírá přímka procházející body s vodorovnou osou. Platí
V tomto případě je a Charakteristická rovnice Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) má dva reálné různé kořeny takové, že oba mají stejné znaménko jako Nechť pro určitost a
je vlastní vektor příslušný k vlastní hodnotě resp. Alespoň jedna ze souřadnic každého z vlastních vektorů je nenulová. Obecné řešení systému Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) s počáteční podmínkou je
přitom alespoň jedna z konstant je nenulová.
Je-li pak a
je-li pak a
Pokud pak
a pokud pak
Analogicky, pokud pak
Pokud pak
Stacionární bod je v tomto případě uzel. Směrový vektor polotečny k libovolné trajektorii ve stacionárním bodě je vlastním vektorem matice
(i.2.c)
V tomto případě je neboť charakteristická rovnice Autonomní systémy a kvalitativní teorie (7) má dvojnásobný kořen a systém Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) s počáteční podmínkou má řešení
kde jsou nějaké konstanty, z nichž aspoň dvě jsou nenulové. Proto platí
Je-li pak
a tedy
Je-li pak analogicky
Stacionární bod je v tomto případě uzel. Nyní však již obecně neplatí, že směrový vektor polotečny k trajektorii ve stacionárním bodě je vlastním vektorem matice v případě (tj. pokud vlastní hodnotě matice přísluší dva lineárně nezávislé vlastní vektory) je každá přímka procházející bodem polotečnou nějaké trajektorie.
Je-li pak z podmínky tj. plyne, že
Vlastní hodnotě přísluší jediný (až na násobek skalárem) vlastní vektor |
Je-li pak z podmínky plyne tj.
Matice | má pro jednoznačně určený vlastní vektor | příslušný k vlastní hodnotě pro |
je každý vektor vlastním vektorem matice | příslušným k vlastní hodnotě |
Nyní můžeme předchozí tvrzení upřesnit. Je-li pak směrový vektor polotečny k trajektorii ve stacionárním bodě je vlastním vektorem matice příslušným k vlastní hodnotě Je-li pak každý nenulový vektor je směrovým vektorem polotečny k nějaké trajektorii ve stacionárním bodě
(ii)
V tomto případě je což znamená, že rovnice Autonomní systémy a kvalitativní teorie (7) má dva reálné různé kořeny Poněvadž mají tyto kořeny opačná znaménka. Nechť pro určitost Označme resp. vlastní vektor matice příslušný k vlastní hodnotě resp. Obecné řešení systému Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) je podle ref{rSLRk}
kde jsou nějaké konstanty. Pro je
pro je
a pro je
To znamená, že stacionární bod je sedlo. Směrový vektor polotečny ke trajektorii, která směřuje ke stacionárnímu, resp. od stacionárního, bodu, je vlastním vektorem matice příslušným k záporné, resp. kladné, vlastní hodnotě.
Výsledky provedené analýzy lineárního dvourozměrného systému Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) s konstantní maticí jsou shrnuty graficky na následujícím obrázku.
Obr. 2.1. Typy izolovaných stacionárních bodů dvourozměrného autonomního lineárního homogenního systému Autonomní systémy a kvalitativní teorie (6) v závislosti na hodnotách stopy a determinantu jeho matice.