
Bodové odhady
Bodovým odhadem parametrické funkce budeme rozumět nějakou statistiku
, která bude pro různé náhodné výběry kolísat kolem
.
Statistika závisí na parametru
prostřednictvím distribuční funkce rozdělení, z něhož výběr pochází. Také rozdělení této statistiky, tj. náhodné veličiny, závisí na parametru
. Proto střední hodnotu a rozptyl této statistiky budeme značit
a
.
Za lepší odhad se považuje ten, jehož rozdělení je více koncentrované okolo neznámé hodnoty parametru. Tento přirozený požadavek koncentrace rozdělení okolo skutečné hodnoty parametru vyjadřujeme pomocí střední hodnoty a rozptylu.
Definice 3.1. Nechť je náhodný výběr z rozdělení pravděpodobnosti
, kde
je vektor neznámých parametrů. Nechť
je daná parametrická funkce.
Řekneme, že statistika je
nestranným (nevychýleným) |
odhadem parametrické
funkce
|
pokud pro |
kladně vychýleným | ||
záporně vychýleným | ||
asymptoticky nestranným | ||
(slabě) konzistentním |
pokud pro tj. |
Poznámka 3.2. Vlastnost nestrannosti (tj. nevychýlenosti) ještě neposkytuje záruku dobrého odhadu, pouze vylučuje systematickou chybu.
Poznámka 3.3. (polopatě). Používání konzistentních odhadů zaručuje
- malou pravděpodobnost velké chyby v odhadu parametru, pokud rozsah výběru dostatečně roste;
- volbou dostatečně velkého počtu pozorování lze učinit chybu odhadu libovolně malou.
Příklad 3.4. GEOMETRICKÉ ROZDĚLENÍ.
Nechť náhodná veličina
má geometrické rozdělení,
Veličina
udává počet neúspěchů při výběru z alternativního rozdělení před výskytem prvního úspěchu. Nalezněte nestranný odhad pro
.
Řešení. Je-li
takový nestranný odhad, musí pro něj platit
Odtud dostáváme
takže musí platit
Tento odhad však není pokládán za vhodný, protože jen minimálně přihlíží k počtu neúspěchů před prvním úspěchem. Závisí jen na tom, zda úspěch nastal hned v prvním pokusu či nikoli.
Může se také stát, že nestranný odhad neexistuje, viz následující příklad.
Příklad 3.5. Parametrická funkce
v případě BINOMICKÉHO ROZDĚLENÍ.
Nechť náhodná veličina
má binomické rozdělení, tj.
a
Ukažte, že neexistuje nestranný odhad pro parametrickou funkci
Řešení. Dokážeme sporem. Nechť existuje taková funkce
, že pro každé
platí
Na levé straně je však polynom proměnné
nejvýše stupně
, který samozřejmě nemůže být identicky roven
na intervalu (0,1).
Nyní vyšetříme případ, kdy odhadovanými parametry jsou střední hodnota a rozptyl rozdělení, ze kterého náhodný výběr pochází.
Věta 3.6. Nechť je náhodný výběr z rozdělení, které má střední hodnotu
pro
. Pak výběrový průměr je nestranným odhadem střední hodnoty, tj.
Věta 3.7. Nechť je náhodný výběr z rozdělení, které má rozptyl
pro
. Pak výběrový rozptyl je nestranným odhadem rozptylu, tj.


Příklad 3.13. Nalezněte nejlepší nestranný lineární odhad střední hodnotyŘešení. Jak jsme již dříve spočítali, pro náhodný výběrplatí, ž střední hodnota výběrového průměruje rovna
a rozptyl výběrového průměruje roven
Tedy variabilita této statistiky jekrát menší než variabilita jednotlivých pozorování
a tedy hodnoty statistiky
jsou více koncentrovány kolem odhadované střední hodnoty
než jednotlivá pozorování
. Navíc je statistika
je lineární funkcí náhodných veličin
.
Uvažujme všechny lineární statistiky tvaru, kde
, které jsou nestrannými odhady střední hodnoty
tj. pro
musí platit
Tím jsme dostali první podmínku, která se týká nestrannosti odhadu. Nyní budeme hledat takovákterá minimalizují rozptyl
a pro něž platí, tedy hledáme vázaný extrém, takže použijeme Lagrangeovu1 funkci s multiplikátorem
tj.
Pak pro
Prvníchrovnic implikuje, že
Označme společnou hodnotu symbolemDíky poslední rovnici dostaneme
tedy výběrový průměrje nejlepším nestranným lineárním odhadem střední hodnoty
Zkusme provést důkaz ještě jiným způsobem. Nechťje libovolný nestranný lineární odhad pro
(tj. nutně musí platit
Položíme-li pro je minimalizace výrazu za podmínky ekvivalentní s úlohou minimalizovat za podmínky Za této podmínky je však
což je minimální pro
Tedy nejlepším nestranným lineárním odhadem je lineární kombinace
s koeficienty
.