Cvičebnice jazyka R |
Algoritmizace a programování |
Analýza dat v R |
Databázové systémy v biomedicíně |
Teoretické základy informatiky |
Výpočetní matematické systémy |
Jak pracovat s MATLABem |
Začínáme s MATLABem |
Jednoduché výpočty, proměnné a matice |
Výuka jazyka R |
Výstupy z výukové jednotky |
MATLAB jako kalkulátor |
Proměnné, matice a jejich definování |
Funkce pro tvorbu matic |
Některé speciální výrazy a funkce |
Obecná pravidla pro příkazy |
Úlohy k procvičení |
Maticové operace |
Výstupy z výukové jednotky |
Transpozice matic |
Sčítání a odčítání matic |
Maticové násobení |
Maticové dělení |
Umocňování matic |
Operace po složkách |
Logické a smíšené operace |
Úlohy k procvičení |
Manipulace s maticemi |
Výstupy z výukové jednotky |
Základní manipulace s maticemi |
Změna struktury matice |
Základní funkce lineární algebry |
Další funkce pro manipulaci s maticemi |
Úlohy k procvičení |
Logické operace |
Výstupy z výukové jednotky |
Relační operátory |
Logické operátory |
Logické funkce |
Funkce find() a exist() |
Úlohy k procvičení |
Textové řetězce |
Výstupy z výukové jednotky |
Vytváření řetězců |
Základní manipulace s řetězci |
Funkce pro manipulaci s řetězci |
Funkce eval() a feval() |
Úlohy k procvičení |
Vyhodnocování výrazů |
Výstupy z výuky |
Výraz jako textový řetězec |
Symbolický výraz |
Výraz jako INLINE funkce |
Polynomy |
Úlohy k procvičení |
Práce se soubory |
Výstupy z výukové jednotky |
Záznam práce |
Ukládání a načítání proměnných |
Soubory v systému MATLAB |
Cesta k souborům |
Další příkazy pro práci se soubory |
Úlohy k procvičení |
Práce s grafikou |
Výstupy z výukové jednotky |
Funkce plot() a její použití |
Vzhled grafu |
3D grafika |
Vlastnosti grafických objektů |
Úlohy k procvičení |
Programování v MATLABu |
Výstupy z výukové jednotky |
Dávkové soubory (skripty) a funkce |
Lokální a globální proměnné |
Základní programové struktury |
Nástrahy při programování v MATLABu |
Ladění programu |
Úlohy k procvičení |
Závěr |
Seznam použité literatury |
První setkání s jazykem R |
Výstupy z výukové jednotky |
Základní ovládání |
Nápověda |
Workspace (pracovní prostor) |
Datové typy objektů |
Datové struktury |
Úlohy k procvičení |
Vektory |
Výstupy z výukové jednotky |
Základní příkazy, tvorba vektorů |
Subvektory |
Délka a změna délky vektoru |
Faktory |
Úlohy k procvičení |
Matice a pole |
Výstupy z výukové jednotky |
Základní příkazy, tvorba matic a polí |
Submatice |
Funkce pro manipulaci s maticemi |
Úlohy k procvičení |
Datové tabulky a seznamy |
Výstupy z výukové jednotky |
Základní příkazy, tvorba datových tabulek a seznamů |
Podmnožiny seznamů |
Funkce pro manipulaci s datovými tabulkami a seznamy |
Úlohy k procvičení |
Konstanty, operátory a matematické výpočty |
Výstupy z výukové jednotky |
Aritmetické operátory |
Porovnávací a logické operátory |
Množinové operátory |
Matematické funkce |
Zaokrouhlování |
Konstanty |
Úlohy k procvičení |
Další příkazy v R |
Výstupy z výukové jednotky |
Práce s knihovnami |
Práce s daty |
Vlastnosti objektů |
Úlohy k procvičení |
Grafika v R |
Výstupy z výukové jednotky |
High-level funkce |
Programování v R |
Barplot() |
Hist() |
Pie() a boxplot() |
Stripchart() a matplot() |
Qqnorm(), curve() a persp() |
Image() a symbols() |
Low-level funkce |
Funkce par() |
Další užitečné funkce |
Úlohy k procvičení |
Výstupy z výukové jednotky |
Funkce a dávkové soubory |
Lokální a globální proměnné |
Podmíněné příkazy |
Příkazy cyklů |
Skupiny funkcí apply() |
Úlohy k procvičení |
Závěr |
Literatura |

Vektory
V této kapitole uvedeme nejjednodušší datovou strukturu - vektor. Vektory jsou posloupnosti hodnot s jistou informační hodnotou - mohou udávat hmotnosti kaprů v kádi, koncentrace mikroorganismů v ovzduší během určitého časového období či počty krtinců na několika sousedních zahradách. Seznámíme se s několika možnostmi, jak definovat vektory různých datových typů a pracovat s nimi, a s některými speciálními příklady vektorů poměrně často využívanými v praxi - s posloupnostmi a vektory náhodných čísel.
Závěr kapitoly je věnován dalšímu speciálnímu příkladu vektorů - faktoru. Tyto struktury umožňují jednoduše a přehledně definovat a efektivně pracovat s vektory nominálních nebo ordinálních znaků.
Předpokládá se znalost práce s počítačem a základy lineární algebry.