
Operátorově-diferenční rovnice
Povšimněme si ještě jednou explicitní diferenční rovnice prvního řádu, resp. rekurentní formule prvního řádu, ve tvaru
|
(16) |
Základní rozdíl operátorově-diferenčních rovnic oproti diferenčním rovnicím Diferenční rovnice (16) je ten, že pro výpočet hodnoty nestačí znát jen „bezprostředně předcházející“ hodnotu
ale je nutné „nějak znát celou posloupnost“
Příklad 4.1. Růst populace produkující toxické odpady
Výraz
vyskytující se na pravé straně rovnice Přípravné úvahy (14), která modeluje vývoj populace, interpretujeme jako růstový koeficient, který je zmenšován působením populace o velikosti
Budeme modelovat jednu z možností, jak k tomuto zmenšování dochází.
Předpokládejme, že zvětšení úmrtnosti, a tedy zmenšení růstového koeficientu, je způsobeno tím, že populace produkuje nějaké škodlivé odpady. Tyto odpady zamořují prostředí, ale postupně se v něm rozkládají. Označme
množství odpadů, které vyprodukuje jedinec (nebo přesněji populace jednotkové velikosti) za časovou jednotku. V časovém intervalu
stručně řekneme v čase
se tedy do prostředí dostanou odpady v množství
Dále označme symbolem
podíl odpadu, který se rozloží za jednotku času; parametr
samozřejmě splňuje nerovnosti
Z odpadu vyprodukovaného v čase
tedy v prostředí zůstane v čase
množství
odpadu. Nebo jinak, v čase
bude v prostředí zůstávat množství
z odpadu vyprodukovaného v čase
Populace kontaminovala prostředí po celou dobu své existence, proto celkové množství
odpadu v čase
je rovno
Je přirozené předpokládat, že s rostoucím množstvím odpadu v prostředí se zmenšuje růstový koeficient populace; čím více je prostředí kontaminováno, tím větší je úmrtnost. Pro první model tohoto typu zvolíme nejjednodušší možnost - lineární závislost. Růstový koeficient populace závislý na celkovém množstvítoxického odpadu vyjádříme jako
kde
je vhodná kladná konstanta;
vyjadřuje citlivost populace na znečištění.
Provedenými úvahami jsme dospěli k modelu vývoje populace ve tvaru
(17) Abychom podle tohoto modelu vypočítali velikost populace v následujícím časovém okamžiku
, potřebujeme znát velikost populace ve všech předchozích časech
. Množina počátečních podmínek
(18) pro operátorově-diferenční rovnici Diferenční rovnice (17) je tedy nekonečná.
Můžeme se ptát, zda i populace, jejíž velikost se vyvíjí podle modelu Diferenční rovnice (17) může být v dynamické rovnováze se svým prostředím. Ptáme se tedy, zda existuje velikost populace, kterou označíme
tak, aby
pro každou hodnotu
tj. zda existuje kladné řešení algebraické rovnice
Poněvadž
můžeme geometrickou řadu na pravé straně této rovnice sečíst. Po snadné úpravě dostaneme
Toto číslo je kladné, pokud
Již víme, že populace s růstovým koeficientem
jejíž růst by nebyl omezován znečišťovaný prostředím, roste nade všechny meze. Produkce odpadu tedy může stabilizovat velikost populace.
Opět můžeme rovnovážnou velikost
označit symbolem
Pak bude
a rovnici Diferenční rovnice (17) můžeme přepsat ve tvaru
(19) Růst populace je nyní charakterizován třemi parametry - vnitřním koeficientem růstu
kapacitou prostředí
a rychlostí rozkladu odpadních produktů
Povšimněme si, že v limitním případě
tj. v případě, že všechny odpadní produkty se rozloží hned během jednotkového času, rovnice Diferenční rovnice (19) přejde v rovnici Přípravné úvahy (14).
Řešení úlohy Diferenční rovnice (19), Diferenční rovnice (18) nemůžeme bezprostředně simulovat na počítači, neznáme a nemůžeme zadat nekonečnou množinu počátečních hodnot. Budeme proto uvažovat jednodušší úlohu. Představme si, že v čase
do neobsazeného prostředí pronikla populace o velikosti
Pak se počáteční podmínky Diferenční rovnice (18) redukují na
V tomto případě je také
Rovnici Diferenční rovnice (19) proto můžeme přepsat ve tvaru
(20) Ještě poznamenejme, že operátorově-diferenční rovnice tohoto tvaru se nazývá diferenční rovnice s distribuovaným zpožděním nebo diferenční rovnice konvolučního typu.