Dodatek: Perronova-Frobeniova teorie
Všechny matice v tomto oddílu budou typu všechny vektory budou -rozměrné. Symbol resp. bude označovat matici, jejíž složky jsou , resp. vektor, jehož složky jsou Dále budeme zapisovat
Symbol bude označovat jednotkovou matici. Pro matici a vektor dále klademe
je zřejmě vektorový prostor dimenze nejvýše tj. je eukleidovská norma vektoru
Definice 1.1. Matice se nazývá nezáporná, je-li a nazývá se kladná, je-li
Definice 1.2. Nezáporná matice se nazývá
- primitivní, pokud
- imprimitivní, pokud není primitivní, tj.
- reducibilní, pokud
- ireducibilní, pokud není reducibilní, tj.
Tvrzení 1.4. Je-li a pak
Je-li a existuje takové, že pak
Důkaz. Plyne bezprostředně z vyjádření
Tvrzení 1.5. Je-li vlastní vektor matice příslušný k vlastní hodnotě a pak a
Důkaz. Poněvadž je vlastním vektorem, je a tedy existuje takový index, že Podle druhé části tvrzení Dodatek 1.4 je To znamená, že pro každý index je Zejména tedy z čehož plyne, že neboť Dále pro libovolný index je neboť
Tvrzení 1.6. Je-li primitivní a její vlastní vektor příslušný k vlastní hodnotě pak
Důkaz. Z tvrzení Dodatek 1.4 plyne, že takže Poněvadž je primitivní, existuje takové, že
Poněvadž je také Tvrzení Dodatek 1.5 nyní implikuje a takže
Tvrzení 1.7. Nechť matice splňuje předpoklady
- existuje číslo a vektor tak, že (vektor je vlastní vektor matice příslušný k vlastní hodnotě který má všechny složky kladné);
- existuje číslo a vektor tak, že (vektor je vlastní vektor matice příslušný k vlastní hodnotě který má všechny složky nezáporné a alespoň jednu kladnou).
Pak
Důkaz. Platí
Z kladnosti vektoru a z nezápornosti a nenulovosti vektoru plyne Výraz lze tedy v poslední rovnosti vykrátit, takže
Pro každý index tedy platí Odtud plyne
(1) |
takže
To znamená, že vektor je buď vlastním vektorem příslušným k vlastní hodnotě nebo platí Nezáporný vlastní vektor je podle tvrzení Dodatek 1.5 kladný a podle Dodatek (1) má vektor alespoň jednu složku nulovou, nemůže tedy být vlastním vektorem. Nastává tedy druhá z vylučujících se možností,
takže
Buď a příslušný vektor, který existuje podle definice množiny Nechť je takový index, že Pak je a
tedy
a je horní závora množiny
Důkaz. Nulový vektor splňuje uvedenou nerovnost triviálně. Připusťme, že existuje nenulový vektor splňující nerovnost a položme
Pak je a
Položíme-li
dostaneme, že a
takže což je ve sporu s definicí suprema.
takže množina je ohraničená.
Buď posloupnost vektorů konvergující k vektoru v prostoru s metrikou určenou euklidovskou normou, tj. pro každý index platí
Poněvadž je také tj. Z toho, že zobrazení dané předpisem je spojité, plyne podle Heineovy podmínky tj. Celkem tedy dostáváme, že Množina s konvergentní posloupností obsahuje i její limitu, takže tato množina je také uzavřená.
Hodnota je limitou posloupnosti čísel z množiny tj. existuje posloupnost taková, že K číslům existují vektory takové, že
(3) |
a
(4) |
Relace Dodatek (3) říkají, že všechny vektory jsou prvky množiny Z její kompaktnosti plyne, že existuje posloupnost vybraná z posloupnosti vektorů taková, že Z první relace Dodatek (4) dále plyne tj.
Z Dodatek (4) plyne
Poněvadž lineární zobrazení je spojité, dostaneme limitním přechodem z poslední nerovnosti nerovnost
Z ní s využitím tvrzení Dodatek 1.11 dostaneme což znamená, že je vlastní vektor příslušný k vlastní hodnotě
Matice je také primitivní. Stejnou úvahou ukážeme, že existuje vlastní hodnota matice a příslušný vlastní vektor Z tvrzení Dodatek 1.7 dostaneme rovnost
Poněvadž matice je primitivní, existuje takové, že Úvahy lze zopakovat pro matici a její vlastní hodnoty Tím se ukáže, že matice splňuje předpoklady tvrzení Dodatek 1.8. Jsou-li nyní a dva vlastní vektory matice příslušné k vlastní hodnotě platí
takže podle tvrzení Dodatek 1.8 je vektor násobkem vektoru , tj.
Podle tvrzení Dodatek 1.12 nemá matice vlastní hodnoty s absolutní hodnotou větší než Buď vlastní hodnota matice taková, že a příslušný vlastní vektor. Z tvrzení Dodatek 1.9 dostaneme z čehož podle tvrzení Dodatek 1.11 plyne
(5) |
To znamená, že takže podle již dokázaného, je vektor násobkem vektoru a poněvadž je také
(6) |
Dále pro libovolný index platí
V trojúhelníkové nerovnosti tedy nastává rovnost, což znamená, že argumenty všech sčítanců jsou stejné, pro všechny indexy Protože tj. je také tj. a Dále Vzhledem k Dodatek (6) je Nyní s využitím Dodatek (5) dostaneme
takže
Důkaz. Nechť je vlastní vektor příslušný k vlastní hodnotě tj. Podle tvrzení Dodatek 1.9 a Dodatek 1.10 je takže
(7) |
Položme
tj. pokud Pak pro každý index a dále
tedy
a s využitím Dodatek (7) Položme Pak Poněvadž je také tedy Celkem s využitím trojúhelníkové nerovnosti dostaneme
V trojúhelníkové nerovnosti nastává rovnost
což znamená, že a mají stejné argumenty, tedy Dále tj. a odtud plyne tvrzení.