
4.1 Popis přenosu zpětnovazebního systému
Zpětnovazební zapojení dvou systémů je zobrazeno na obr. Systémové struktury 4. Systém s přenosovou funkcí je umístěn v přímé větvi, systém
tvoří zpětnou vazbu, přičemž výstup zpětnovazebního systému
je buď přičítán či odečítán od vstupního signálu
celého systému - kladná nebo záporná zpětná vazba. Nechť jsou jednotlivé přenosové funkce definovány
|
|
|
|
|
![]() |
Obr. 4. Zpětnovazební zapojení dvou lineárních systémů
|
Dále, předpokládáme-li zápornou zpětnou vazbu, je
|
(22) |
a z toho
|
(23) |
Z těchto rovnic můžeme psát
(24) | |
|
V případě kladné zpětné vazby1 je
|
(25) |
Je-li v obou větvích zapojeno více systémů (sériově nebo paralelně), je přenosová funkce celého zapojení určena vztahem
|
(26) |
kde reprezentuje celkovou obrazovou přenosovou funkci přímé větve a
součin celkových přenosových funkcí přímé i zpětné větve zpětnovazebního zapojení.
Určit impulsní charakteristiku zpětnovazebního zapojení ze znalosti impulzních charakteristik dílčích soustav již zdaleka není tak jednoduché jako v obou předešlých zapojeních.
1Kladná zpětná vazba nastává tehdy, pokud zvýšení hodnoty přiváděné z výstupu na vstup způsobí další zvýšení hodnoty na výstupu.