Komplexní exponenciála
Exponenciální funkce s komplexním exponentem je definována podle vztahu
(19) |
Průběh exponenciální funkce s komplexním exponentem je tedy určen součinem exponenciály s reálným exponentem a exponenciály s ryze imaginárním exponentem. Exponenciála s reálným exponentem má známý průběh, v závislosti na znaménku exponentu má typický rostoucí (pro kladný exponent) či klesající (pro záporný exponent) průběh, případně konstantní průběh pro nulový exponent (obr. Komplexní čísla 4). Abychom si učinili představu o celkovém průběhu exponenciály s obecným komplexním exponentem, musíme určit průběh exponenciály s ryze imaginárním exponentem. K tomu bude užitečné rozvinout funkce resp. do mocninné řady. Ze dvou typických způsobů rozvoje funkce do mocninné řady, pomocí Taylorova řady a Maclaurinovy řady, se zabývejme druhým, sice jednodušším a v podstatě méně, ale dostatečně obecným způsobem pro vztažný bod
|
|
Obr. 4. Průběh exponenciální funkce s reálným exponentem
|
Pro Maclaurinův rozvoj funkce do nekonečné řady platí
(20) |
Příklad 3.1. Rozviňte do Maclaurinovy řady funkce a
Řešení. Rozvoj funkce pro
Z těchto dílčích hodnot derivací plyne, že
(21) Je užitečné si všimnout, že funkce která je lichá, se skládá pouze z lichých mocniných členů.
Rozvoj funkce pro
Z těchto dílčích hodnot derivací pak plyne, že
(22) Rozvoj sudé funkce obsahuje pouze sudé mocniny argumentu.
Konečně, Maclaurinův rozvoj exponenciální funkce pro je:
Z těchto dílčích hodnot derivací pak plyne, že
(23) |
Příklad 3.2 Určete pomocí vypočítaných mocninných řad pro funkce a nalezněte vztah mezi funkcemi a
Řešení. Do odvozeného mocniného vztahu Komplexní čísla (23) dosadíme za tj. se symbolem jenž lépe navozuje představu úhlové veličiny. Potom s využitím vztahu Komplexní čísla (1) platí, že
(24) |
Tento vztah lze rozdělit na reálnou a imaginární část tak, že je
(25) |
a z toho s využitím vztahů Komplexní čísla (21) a Komplexní čísla (22) je
(26) |
což je právě rovno dříve uvedenému vztahu Komplexní čísla (6).
Co z odvozeného výrazu platí pro geometrickou představu o průběhu exponenciální funkce s ryze imaginárním exponentem? K tomu si vyjádřeme danou situaci pomocí následujícího obrázku:
Obr. 5. Geometrický význam exponenciální funkce s ryze imaginárním exponentem
|
Protože podle tohoto obrázku je
(27) |
tak pro reálnou složku komplexního čísla které je vyjádřené ve složkovém kartézském tvaru, tj. a které má jednotkový modul, platí a podobně pro imaginární složku b tohoto komplexního čísla je Z toho plyne, že hodnoty exponenciální funkce s ryze imaginárním exponentem jsou v závislosti na hodnotě veličiny j vyjádřeny body na jednotkové kružnici v komplexní rovině.
Pro některé konkrétní hodnoty úhlu je atd.
Z formule Komplexní čísla (6), resp. Komplexní čísla (26), tj. že resp. z její varianty pro zápornou hodnotu úhlu j, tj. (při jejím odvození využíváme vlastností sudé funkce kosinus a liché funkce sinus) lze odvodit tzv. Eulerovy vztahy.
Sečtením obou rovnic pro kladnou i zápornou hodnotu fázového úhlu dostáváme
(28) |
a z toho pro kosinus platí
(29) |
Naopak, odečtením druhé rovnice od první máme
(30) |
a proto Eulerův vztah pro sinus je
(31) |