Biodiverzita z ekologického hlediska

Biodiverzita jako komplexní ukazatel stavu živé přírody (obr. 1.1) má sama velmi různorodé definice. Za nejjednodušší lze považovat pouhý počet druhů (druhová bohatost) společenstva, naopak velmi komplexní je definice, kterou zde uvádíme v původním tvaru i jazyce:
“Biodiversity is an attribute of an area and specifically refers to the variety within and among living organisms, assemblages of living organisms, biotic communities, and biotic processes, whether naturally occurring or modified by humans. Biodiversity can be measured in terms of genetic diversity and the identity and number of different types of species, assemblages of species, biotic communities and biotic processes, and the amount (e.g., abundance, biomass, cover, rate) and structure of each. It can be observed and measured at any spatial scale ranging from microsites and habitat patches to the entire biosphere” čili “Biodiverzita je vlastnost dané oblasti vztažená zejména k různorodosti živých organismů, jejich seskupení, biologických společenstev a procesů, ať již se vyskytujících přirozeně nebo ovlivněných lidskou činností. Diverzita může být měřena ve smyslu genetické diverzity, druhové bohatosti, výskytu skupin druhů, biologických společenstev a procesů a to jak z hlediska kvantity (abundance, biomasa, pokryvnost atd.), tak jejich struktury. Může být měřena na všech prostorových úrovních od mikrohabitatů až po celou biosféru.“  Předložený text vychází z této širší definice a snaží se představit metody popisující diverzitu z různých pohledů popsaných v definici.

Obr. 1.1: Koncept biodiverzity lze využít na všech úrovních živé přírody