Struktura a typ společenstev

Jedná se o kvalitativní hodnocení společenstev. Strukturou společenstev rozumíme zastoupení skupin organismů s různým významem pro společenstvo, různou životní strategií a preferencemi. Strukturu společenstva můžeme sledovat z různých úhlů pohledu:

• trofické úrovně – zastoupení primárních producentů, herbivorů, predátorů, destruentů;
• životní strategie – r a k stratégové;
• specifita parazitů – je hodnocen podíl parazitů specializovaných na daného hostitele (specialisté) a parazitů bez vyhraněných preferencí (generalisté);
• preference prostředí – podíl organismů s preferencí pro specifické podmínky (např. třídy saprobity);
• potravní, lokomoční a jiné preference – často jsou využívány při hodnocení společenstev makrozoobentosu, jsou hodnoceny například podíly druhů s různým způsobem obživy na lokalitě;
• metabolické charakteristiky – tento přístup je využíván při hodnocení mikrobiálních společenstev, kdy je hodnocena metabolická aktivita různých skupin mikroorganismů.

Velikosti jednotlivých skupin jsou stanovovány na základě měření biomasy, abundance, biochemické aktivity. Protože jednotlivé skupiny tvořící strukturu společenstva mají svůj ekologický význam, je možné z jejich poměrů odvodit podmínky panující na dané lokalitě (a tedy i případné ovlivnění stresorem). Zjištěné výsledky je opět možné porovnat s dosud publikovanými údaji nebo předchozími měřeními. Příkladem mohou být  r a k stratégové, kdy r stratégové s velkým reprodukčním potenciálem a bez mechanismů regulující růst osidlují spíše extrémní nebo stresovaná prostředí než k stratégové, kteří jsou typičtější pro stabilní ekosystémy.

V některých případech (např. rostlinná společenstva) lze definovat poměrně striktně daná společenstva spjatá s určitými přírodními podmínkami. Zároveň lze srovnávat odchylky struktury společenstva od teoreticky předpokládaného složení.