Simulační, na niku orientované modely

Tyto modely přestavují jednu ze skupin simulačních modelů. Představují spojnici mezi koncepcí niky a výslednými abundancemi druhů. Proto je jejich vývoj spjat s poznáním biologických procesů podílejících se na rozložení abundancí druhů; jsou odvozeny ze způsobu obsazování nik organismy.

Základní podkladem při jejich definici je představa dostupných nik na lokalitě jako objektu, který si jednotlivé druhy mezi sebou lámou, přičemž velikost částí připadajících na druhy se v realitě odráží jako jejich biomasa nebo abundance. V zásadě jsou možné dva způsoby dělení a to simultánní, kdy si druhy dostupnou niku rozdělí současně a postupný, kdy v každém kroku vstupuje do systému nový druh a zabírá část z dostupné niky. Protože je problematické simultánní postup převést z myšlenkového konceptu do podoby návodu k výpočtu, je většina zde představených modelů ve formě modelů postupného dělení (obr. 5.3).

Protože tento typ modelů představuje možné biologické scénáře a ne stochastické modely, je zde možné, že některé z modelů mohou vést ke shodnému rozložení abundancí odlišným postupem. Obrázek 5.3 ukazuje graf základního průběhu různých modelů (z nichž některé poskytují obdobné výsledky) a jejich seřazení podle výsledného společenstva (spíše vyrovnaného nebo spíše s dominantními druhy). S výjimkou geometrické řady a modelu zlomené hůlky (MacArthurův frakční model) nemají tyto modely stochastické vyjádření. Detailní přehled modelů a jejich vlastností je obsažen v následujících kapitolách.