Koncept chápání biodiverzity v ekologických studiích

Základem pro hodnocení biodiverzity jsou vstupní data získaná procesem vzorkování. Nejčastěji jimi bývá počet druhů a abundance (početnost). Avšak ty nejsou vhodné pro všechny organismy, proto se využívá i měření biomasy, produkce, pokryvnosti a dalších shrnujících charakteristik, které jsou vhodné zvláště pro rostliny nebo planktonní organismy. Základem pro hodnocení biodiverzity je pak koncept druhové bohatosti (species richness), kdy nás zajímá, kolik druhů (forem) a o jaké početnosti (či jiné míře kvantity) nacházíme ve zkoumaném prostředí, z čehož pak počítáme a odvozujeme další charakteristiky.

Jedním z atributů biologického společenstva je druhová diverzita. Pro její měření bylo navrženo mnoho různých způsobů. Avšak před vlastním vyhodnocením je nutno vždy provést řadu dalších kroků.

Prvním předpokladem je, že námi vybraný vzorek je dobře definovaný. Výpočet diverzity vyžaduje přesnou taxonomickou klasifikaci námi zkoumaného vzorku společenstva.

Většina měření diverzity dále předpokládá, že všechny druhy zahrnuté do výpočtu si jsou podobné rozsahy svých nároků. Vypořádat se s tímto omezením není jednoduché.

Posouzení diverzity dále vyžaduje znalost významu jednotlivých druhů pro společenstvo. Jako ukazatel obvykle volíme počet jedinců, biomasu, pokryvnost nebo produkci nějaké chemické látky. Volba částečně závisí na otázce, kterou si klademe. Většinou se používají počty jedinců, ačkoli například při hodnocení planktonu bývá nejlepším parametrem produkce.

Otázka s tím spojená je, jak velký vzorek společenstva bychom měli zahrnout do výzkumu. Proto musíme přesně definovat seznam druhů, které se snažíme popsat. Většina autorů si vybírá jistou část společenstva; hodnotí například diverzitu ptačích nebo stromových společenstev na daném území. Pouze vzácně překračují měření diverzity více trofických úrovní, nebo jsou aplikována na společenstvo jako celek. Proto by se ekologové měli zaměřit na sledování diverzity těch částí celkového společenstva, které jsou ve funkční interakci. Tyto podmnožiny často pokrývají více trofických úrovní a zahrnují druhy vzájemně taxonomicky nepříbuzné. Správný výběr jednotek zahrnutých do studie je velmi důležitý pro korektní výstup a porozumění ekologii společenstva.