Biotické indexy
Za speciální skupinu indexů diverzity lze považovat takzvané biotické indexy, které do výpočtu indexu kromě přítomnosti a abundance taxonů přidávají i jejich ekologické charakteristiky (species traits). Výsledný index pak lze popsat jako souhrnné hodnocení společenstva vycházející z výskytu a abundance taxonů vážené jejich ekologickými charakteristikami. Tento přístup je zároveň výhodou i nevýhodou, kdy na jedné straně umožňuje přímou ekologickou interpretaci výsledků, ale na straně druhé je závislý na dostupnosti detailních datových podkladů o jednotlivých taxonech.
Za nejznámější index tohoto typu lze považovat saprobní index, který je určen k hodnocení znečištění vod na základě druhové skladby společenstva podle:
|
|
(1) |
kde je individuální saprobní index
-tého druhu,
je jeho početnost a
jeho individuální indikační váha.
Mírou spolehlivosti saprobního indexu je jeho disperze, což je hodnota udávající spolehlivost saprobního indexu založená na skutečnosti, zda se ve vzorku vyskytují druhy s obdobnými (spolehlivá hodnota indexu) nebo rozdílnými saprobiologickými vlastnostmi:
|
|
(2) |
kde je individuální saprobní index
-tého druhu,
je jeho početnost a
jeho individuální indikační váha. Při hodnotě disperze převyšující 0,2 je saprobní index považován za nespolehlivý.
Na obdobném principu existuje celá řada indexů. Jejich hlavním rozdílem je taxonomická úroveň a skupina, na níž je vlastnost (váha) taxonu číselně vyjádřena, dále aspekt společenstva hodnocený danou vlastností (saprobita, kyselost, citlivost k toxickým látkám, potravní strategie apod.) a výpočet na bázi přítomnosti nebo abundanci taxonů.
Biotické indexy přináší do analýzy biodiverzity další rozměr. Zatímco „čisté“ biodiverzitní indexy popisují míru uspořádanosti a informační bohatost systému, biotické indexy odráží funkční stav společenstva (obr. 4.10).
|
|
|
Obr. 4.10: Vztah mezi hodnotou Shannonova-Weaverova a saprobního indexu v datech biomonitoringu makrozoobentosu |
