Úvod

Biostatistika je vědní obor na pomezí matematické statistiky a věd o živých systémech. Jednoduše ji lze charakterizovat jako aplikaci a vývoj statistických metod pro řešení biologických a klinických problémů. Jinak řečeno, naší snahou je získání užitečné informace z pozorovaných dat. Tou může být prostý popis stavu sledovaného souboru, identifikace faktorů ovlivňujících jeho chování, nebo rozhodnutí o nějaké jeho neznámé charakteristice. Získaná informace pak nemusí mít vůbec žádný důsledek a může sloužit pouze pro informaci hodnotitele, nebo naopak, může vést k výrazné změně lidské činnosti, např. ke změně metodických a léčebných postupů nebo klinických doporučení. Příkladem může být hodnocení účinnosti a bezpečnosti léčivých přípravků v klinických studiích.

Biostatistika má zásadní postavení v dnešní vědě a výzkumu, kdy v hodnocení biomedicínských dat je tento fenomén patrný zřejmě nejvíce, význam aplikace statistických metod v této oblasti lze dokumentovat tím, že jej prestižní americký časopis The New England Journal of Medicine zařadil v roce 2000 mezi 11 nejvýznamnějších událostí, které ovlivnily medicínu 20. století [1].

Je však použití statistických metod pro získávání informací nezbytné? Není možné se bez nich obejít? Odpověď je jednoznačná, není možné se bez nich obejít. Důvodem je tendence lidského uvažování dělat jasné závěry z nejasných podkladů, přičemž tento fenomén byl pozorován již u osmiměsíčních dětí [2]. Jinými slovy, lidský mozek má schopnost dělat ukvapené závěry, z čehož plyne, že v mnoha oblastech lidské činnosti, biologii a medicínu nevyjímaje, nelze při hodnocení výsledků experimentů či pokusů spoléhat výhradně na selský rozum. Vědci a odborníci tak využívají biostatistiku, respektive statistiku a její metodické zázemí k tomu, aby se při hodnocení experimentů na základě limitovaných dat a údajů nedopouštěli nesprávných interpretací a závěrů.