Slovník | Vyhledávání | Mapa webu
 
Základy informatiky pro biologyTeoretické základy informatiky Výroková logika Úsudek, dedukce

Logo Matematická biologie

Úsudek, dedukce

Obecně můžeme úsudek charakterizovat následujícím schématem:

Na základě pravdivosti výroků (soudů, tvrzení) soudím, že je pravdivý rovněž výrok . Zapisujeme schematicky: nebo častěji pod sebe ve tvaru:

V praxi používáme různé druhy takovýchto úsudků, ovšem ne všemi se zabývá logika. Např. se obecně nezabývá tzv. pravděpodobnostními úsudky, např.:

Slunce doposud vyšlo každý den

----------------------------------------

Slunce (pravděpodobně) vyjde i zítra

 

A podobně se také nezabývá úsudky, které jsou tzv. generalizací:

Všechny labutě, které jsme dosud viděli, jsou bílé

----------------------------------------

Všechny labutě jsou bílé

Takovéto metody odvozování závěru (případně metody zobecnění – indukce, vysvětlení – abdukce, a jiné) jsou předmětem jiných disciplín, např. Umělé inteligence, nebo také tzv. nemonotónní logiky, která se zabývá metodami nemonotónního usuzování. V těchto případech je závěr spíše jakási hypotéza, a její pravdivost není zaručena pravdivostí premis, neboť z nich logicky nevyplývá. My se zde budeme zabývat pouze tzv. deduktivními úsudky a definujeme:

Definice: Úsudek je deduktivně správný (platný), značíme , jestliže závěr  logicky vyplývá z předpokladů , tj. za všech okolností takových, že jsou pravdivé všechny předpoklady , je (za těchto okolností) pravdivý i závěr .

Tedy jinými slovy: Za žádných okolností, nikdy se nemůže stát, aby byly všechny předpoklady pravdivé a zároveň závěr  byl nepravdivý. Závěr  je pravdivý za všech okolností takových, za kterých jsou pravdivé všechny předpoklady.  Deduktivní usuzování v praktickém životě všichni více či méně používáme, tedy usuzujeme logicky, aniž bychom si uvědomovali, že přitom používáme logiku. Tak např., jestliže víme, že všechny muchomůrky zelené jsou prudce jedovaté a zjistíme (např. za pomoci atlasu hub), že houba, kterou jsme nalezli, je muchomůrka zelená, pak jistě nebudeme tuto houbu ochutnávat a spolehneme se na logiku, neboť ta nám zaručuje, že houba, kterou jsme našli, je prudce jedovatá.

Příklady (jednoduchých, správných deduktivních úsudků).

1)        Všechny kovy se teplem roztahují.

           Měď je kov.

           ------------------------------------------

           Měď se teplem roztahuje.

 

2)        V seznamu novodobých římských císařů není žádná žena.

           Marie Terezie byla žena.

           ---------------------------------------------------------------------

           Není pravda, že Marie Terezie byla římská císařovna.

 

3)        B. Bolzano zavedl jako první pojem množiny do matematiky.

           B. Bolzano se narodil v Praze.

           --------------------------------------------------------------------------

           Jako první zavedl pojem množiny do matematiky rodák z Prahy.

 

4)        Je doma nebo odešel do kavárny.

           Je-li doma, pak nás očekává.

           --------------------------------------------------------

           Jestliže nás neočekává, pak odešel do kavárny.

 

5)        Je-li tento kurs dobrý, pak je užitečný.

           Buď je přednášející shovívavý, nebo je tento kurs neužitečný.

           Ale přednášející není shovívavý.

           --------------------------------------------------------------------------

           Tento kurs je špatný.

 

6)        Všechny muchomůrky zelené jsou prudce jedovaté.

           Tato tužka je muchomůrka zelená.

           ---------------------------------------------------------------

           Tato tužka je prudce jedovatá.

 

7)        Všichni muži mají rádi fotbal a pivo.

           Někteří milovníci piva nemají rádi fotbal.

           Xaver má rád pouze milovníky fotbalu a piva.

           –––––––––––––––––––––––––––––––––––––

            Některé ženy nemá Xaver rád.

Správnost úsudku ověřujeme bez empirického zkoumání ”stavu světa”, tedy pouze tzv. analytickými metodami, neboť správnost úsudku je dána pouze logickou strukturou premis a závěru. Některé úsudky jsou natolik jednoduché a zřejmé, že se zdá, jako bychom žádnou logiku ani nepotřebovali. Ovšem ne vždy tomu tak je. Např. již úsudek ad 5) se nemusí jevit na první pohled zřejmý, i když je poměrně jednoduchý, ověřitelný na základě nejjednoduššího systému výrokové logiky. Rovněž jednoduchý naprosto správný úsudek ad 6) může některé čtenáře překvapit. V praxi (např. v oblasti práva, medicíny, nebo v informatice) se setkáváme s daleko složitějšími úsudky, potřebujeme řešit úlohy typu ”co vyplývá z daných předpokladů?”, apod., a pak již často nevystačíme s pouhou intuicí, potřebujeme se opřít o znalost logiky.

 
vytvořil Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity