
Nehomogenní Poissonův proces
Jedním z omezení (homogenního) Poissonova procesu je konstantní hodnota intenzity v předpokladech (i) a (ii) . Změníme-li tyto předpoklady na
(i*) |
|
(ii*) |
|
kde ,
, je po částech spojitá nezáporná funkce, obdržíme nehomogenní Poissonův proces, neboli Poissonův proces s proměnnou intenzitou
.
Pro nehomogenní Poissonův proces lze analogickým způsobem jako pro homogenní variantu odvodit rozdělení pravděpodobnosti počtu událostí v časovém intervalu . Odpovídající pravděpodobnostní funkce je tvaru
|
(1) |
Pro počet událostí od počátku sledování, , dostáváme
|
(2) |
tzn. počet událostí je náhodnou veličinou s Poissonovým rozdělením pravděpodobnosti s parametrem , resp.
); porovnejte (1) a (2) s (Zákon malých čísel 4 ). Přitom
udává střední počet událostí v intervalu
a je tedy rovno určitému integrálu
|
(3) |
Poznamenejme, že homogenní Poissonův proces dostaneme, když intenzita bude konstantní funkcí, . V takovém případě přímým výpočtem dostaneme střední počet událostí
.
Nehomogenní Poissonův proces se často používá k modelování periodických náhodných jevů, např. příjezdů pacientů na ARO v závislosti na denní době. Jednoduchý tvar takové periodické intenzity může být např. tvaru
|
(4) |
kde je konstantní část intenzity,
udává amplitudu periodické části a
je fázový posun. Veličina
je úhlová frekvence, k periodě opakování
je ve vztahu
. Tedy např. pro nehomogenní Poissonův proces s intenzitou s denní periodou a časem
uváděným v hodinách budeme mít úhlovou frekvenci
. Příklad trajektorie nehomogenního Poissonova procesu s periodickou intezitou je na Obr.1.
![]() |
![]() |
Obr.1: Vlevo: trajektorie nehomogenního Poissonova procesu s periodickou intenzitou eqref{eq:04-periodicka} s parametry ( a=b=1,5 ), h
,
. Je patrná velká hustota událostí v okolí časů 12 a 36 h, a velmi nízká hustota v okolí časů 0, 24 a 48 h, což odpovídá periodické intenzitě s periodou 24 h. Vpravo: průběh intenzity v závislosti na čase (v hodinách) po dobu jedné periody.
Proměnná intenzita však nemusí být jen deterministickou (nenáhodnou) funkcí času, , ale může záviset na hodnotě jiného náhodného procesu
, stochasticky nezávislém na
. Při takové volbě intenzity
pak dostáváme tzv. Coxův proces.