
Číselné charakteristiky
Protože podle (ii) jsou náhodné veličiny nsr, mají také stejné číselné charakteristiky. Označme střední počet potomků každého jedince (v libovolné generaci)
|
(3) |
a rozptyl počtu potomků
|
(4) |
Pro odvození střední hodnoty počtu jedinců v
-ní generaci vyjdeme z (2), kde náhodný součet rozepíšeme podle vzorce pro úplnou pravděpodobnost,
|
Střední hodnota v uvedeném výrazu je přitom rovna , neboť jde vlastně o sumu středních hodnot počtu potomků
jedinců. Dosazením a úpravou tak dostáváme rekurzivní vztah (pro
)
|
(5) |
Z (i) a (1) přitom máme , explicitní tvar pro střední hodnotu velikosti populace je tedy rovný
|
(6) |
Nyní odvodíme rozptyl velikosti populace v -té generaci. Jak již bylo řečeno, náhodné veličiny
jsou nsr a platí tedy
|
Tohoto vztahu a (6) využijeme při výpočtu podmíněného druhého momentu,
Využitím vzorce pro úplnou pravděpodobnost pak počítáme
Dosadíme z (6) a vyjádříme rozptyl velikosti populace,
|
čímž obdržíme rekurentní vztah
|
(7) |
Z podmínky (i) máme , jako cvičení pro čtenáře pak ponecháváme vyjádření explicitního vztahu pro rozptyl velikosti populace
|
(8) |
Grafy průběhů střední hodnoty (6) a rozptylu (8) v závislosti na generaci jsou pro různé hodnoty střední hodnoty počtu potomků, , vykresleny na (Obr.2.
![]() |
![]() |
Obr.2: Střední hodnota, , a rozptyl,
, velikosti populace Galtonova-Watsonova procesu větvení v závislosti na generaci,
. Hodnoty rozptylu (graf vpravo) jsou uvedeny na logaritmické škále. Parametry:
(červeně, kolečka),
(zeleně, čtverečky),
(modře, trojúhelníky);
.
Všimněme si asymptotického chování () střední hodnoty a rozptylu velikosti populace. Při
obě charakteristiky konvergují k nule, při
obě divergují. Zajímavý je případ
, kdy je v populaci v průměru stále jen jeden jedinec, ale rozptyl velikosti populace roste nade všechny meze.