Galtonův-Watsonův proces větvení
Z pohledu matematického formalismu je Galtonův-Watsonův proces náhodným procesem
s diskrétním časem a diskrétní množinou stavů, , s následujícími vlastnostmi:
(i) | , tzn. v nulté generaci je jen jeden jedinec, |
(ii) | počty potomků každého jedince v každé generaci jsou nsr náhodné veličiny nabývající hodnot s pevně danými pravděpodobnostmi . |
Při znalosti velikosti populace v -té generaci lze spočítat pravděpodobnostní rozdělení počtu jedinců v následujících generacích, a to i bez znalosti velikosti populace v předchozích generacích, tzn. Galtonův-Watsonův proces je markovským procesem. Označme náhodnou veličinu, udávající počet potomků -tého jedince z -té generace (potomci jsou v -ní generaci). Z vlastnosti (ii) víme, že náhodné veličiny jsou nsr a platí
(1) |
Pro popis počtu potomků v nulté generaci podle (i) stačí náhodná veličina . Dále je evoluce procesu popsána rekurzivním systémem rovnic
(2) |
kde vystupuje tzv. náhodný součet (náhodná suma). Ten definujeme jako nulu, pokud .
Příklad
Pro ilustraci významu zavedených náhodných veličin a si uveďme jednu realizaci Galtonova-Watsonova procesu. Evoluce populace, která je procesem modelována, je zakreslena v Obr.1 pomocí stromového schématu. Odpovídající počty potomků, , jednotlivých jedinců jsou uvedeny v Tab.1 . Náhodné veličiny pro velikost populace v -té generaci zde nabývají hodnot
Obr.1: Stromové zobrazení ukazuje jednu realizaci Galtonova-Watsonova procesu větvení pro populaci, která vymře v páté generaci. Uzly značí jedince, každé patro stromu představuje jedince ve stejné generaci, mladší generace jsou umístěny níže. První číslo v uzlu vždy identifikuje jedince v generaci, druhé číslo udává pořadí příslušné generace.
Tab.1: Počty potomků jedinců v populaci z Obr.1. Neuvedené veličiny nabývají nulové hodnoty.