Zavádějící faktor
Studujeme-li souvislost mezi prediktorem a výsledkem, ideálně bychom chtěli znát účinek prediktoru na výsledek, tedy rozdíl mezi výsledky u stejného subjektu (pacienta, populace) v případě změny hodnoty daného prediktoru. To je samozřejmě v praxi problém, zpravidla nelze v rámci studie danému pacientovi za stejných podmínek lék podat i nepodat (částečnou výjimkou jsou tzv. cross-over studie, kdy např. oboustranně postiženému pacientovi můžeme ošetřit jen jednu polovinu těla a tak se kýžené situaci přiblížit, jindy zase můžeme jednoho konkrétního pacienta nejdříve zařadit do experimentálního a poté do kontrolního ramene).
Je lákavé obecně považovat odhady koeficientů regresního modelu za právě takový ukazatel účinku příslušného prediktoru. Tento přístup nicméně může být nesprávný [1]. Uvažujme hypotetický učebnicový (záměrně extrémní) příklad epidemiologické studie zabývající se příčinami rakoviny plic. Jako prediktor (rizikový faktor) rakoviny budeme uvažovat nošení zápalek. Provedeme epidemiologickou studii a skutečně nalezneme významnou spojitost (asociaci) mezi nošením zápalek a rakovinou plic.
Skutečnou otázkou (např. v epidemiologii) však je, zda riziko rakoviny plic v dané populaci poklesne, pokud jedinci v této populaci přestanou nosit zápalky (jinými slovy, zda zákaz nošení zápalek pomůže snížit nemocnost rakovinou plic). V tomto konkrétním příkladu je poměrně zřejmé, že nošení zápalek není skutečnou příčinou rakoviny plic a interpretace takového prediktoru jako kauzální příčiny rakoviny bude naprosto chybná. Co je příčinou této chyby?
Podívejte se na obrázek 1. Skutečnou příčinou rakoviny plic je samozřejmě kouření. Problém je, že kouření je spojeno s nošením zápalek. Proto uvidíme i asociaci (korelaci) mezi nošením zápalek a rakovinou plic, ale kauzální interpretace této spojitosti by nebyla správná. Tento jev nazýváme zavádějící efekt (confounding), skutečnou příčinu zkoumaného výsledku spojenou s domnělým rizikovým faktorem nazýváme zavádějící faktor (confounder).
Podle obvyklé definice jsou tři nutné charakteristiky zavádějícího faktor [2]:
- Zavádějící faktor musí být skutečnou příčinou výsledku.
- Zavádějící faktor musí být ve zkoumaném souboru asociován se studovaným prediktorem.
- Zavádějící faktor nesmí být důsledkem studovaného prediktoru (nesmí být součástí kauzální dráhy mezi prediktorem a výsledkem).
