Slovník | Vyhledávání | Mapa webu
 
Analýza a modelování dynamických biologických datMatematické modely v biologii Vybraná témata z teorie informace Axiomatické odvození Shannonovy entropie

Logo Matematická biologie

Axiomatické odvození Shannonovy entropie

Vzorec pro Shannonovu entropii Vybraná témata z teorie informace (2) lze odvodit na základě minimálně omezujících a intuitivních axiomů. Entropie zde hraje roli míry nejistoty, náhodnosti či predikovatelnosti pozorování generovaných diskrétní náhodnou veličinou  Poznamenejme, že entropie je definována rovnicí Vybraná témata z teorie informace (2) i pokud

Předpokládejme, že je diskrétní náhodná veličina s konečnou množinou stavů a příslušnými pravděpodobnostmi Předpokládejme, že pro funkci platí následující axiomy:

  1.    je rostoucí funkcí vzhledem k

  2. pro pozorování náhodné veličiny nezávislé na platí

  1. tzv. seskupovací axiom: pro platí
 
 
 
 
(5)
  1. je funkce spojitá v proměnné

Pak jediná funkce splňující všechny čtyři výše uvedené axiomy je tvaru

(6)

kde a pro základ logaritmu platí

Ještě než přistoupíme k vlastnímu důkazu, všimněme si podmínek i-iv. Heuristicky se často axiom i označuje jako extensivita, axiomy ii+iii jako aditivita a axiom iv jako spojitost entropie. Uvažujme náhodný experiment se dvěma nezávislými náhodnými veličinami, a Současné pozorování realizace pak nabývá jedné z stejně pravděpodobných možností, tedy průměrná nejistota v předpovědi výsledku sdruženého experimentu je V případě že známe výsledek pozorování celá „nejistota“ či náhodnost v experimentu je dána pouze výsledkem pozorování Z důvodu nezávislosti a pak očekáváme, že průměrná nejistota v predikci výsledku sdruženého experimentu mínus nejistota získaná ze znalosti výsledku musí dát nejistotu experimentu zahrnujícího jen pozorování Z tohoto pohledu je axiom ii zcela přirozený.

Nyní k vlastnímu důkazu tvrzení. Z axiomu ii plyne takže musí platit Tento výsledek intuitivně koresponduje s představou, že míra náhodnosti v experimentu s diskrétní náhodnou veličinou s rozdělením s jediným možným výsledkem je nulová. Zároveň máme takže intuitivní volbou pro je logaritmická funkce, což dokážeme následujícím způsobem. Nechť je celé číslo a je libovolné přirozené číslo. Pak musí existovat číslo takové, že

(7)

Jelikož má být rostoucí, musí platit také

neboli, po vydělení výrazem

(8)

Provedeme-li stejnou úvahu pro funkci přičemž podmínka rostoucí funkce implikuje dostáváme

(9)

Abychom ukázali že všimneme si, že oba podíly v Vybraná témata z teorie informace (8) a Vybraná témata z teorie informace (9) leží ve stejných mezích a tedy pro jejich rozdíl platí

(10)

Jelikož je libovolné, můžeme položit a tedy oba dva členy na levé straně nerovnosti Vybraná témata z teorie informace (10) jsou si rovny, čímž dostáváme

(11)

kde protože a má být rostoucí funkce.

Dále, nechť  je racionální číslo dané nějakými přirozenými čísly Z axiomu iii plyne

 
   
 
  (12)

Poznamenejme, že platí

(13)

Při označení můžeme psát a podle axiomu iii a Vybraná témata z teorie informace (11), lze výraz Vybraná témata z teorie informace (12) zapsat ve tvaru

(14)

z čehož plyne

(15)

Odečtením a přičtením výrazu k pravé straně Vybraná témata z teorie informace (15) obdržíme

(16)

Rovnice Vybraná témata z teorie informace (16) pak platí pro všechna podle axiomu iv.

Rovnici Vybraná témata z teorie informace (6) pak dokážeme matematickou indukcí. Její platnost pro pro a jsme si již ukázali výše. Pro využijeme axiom iii, pro rozdělení na pravděpodobnosti a

(17)

Předpokládejme, že rovnice Vybraná témata z teorie informace (6) platí pro všechna přirozená čísla menší nebo rovna a dokážeme její platnost pro Z Vybraná témata z teorie informace (17) máme

(18)

čímž je platnost Vybraná témata z teorie informace (6) indukcí dokázána, neboť

(19)

Pro základ logaritmu se často, zejména ve spojení s informačními technologiemi, volí a jednotkou entropie je pak bit. Lze se setkat i se základem kdy je jednotkou entropie tzv. dit. V matematice má výsadní postavení přirozený logaritmus tedy logaritmus o základu kdy se jednotka entropie nazývá nat.

Všimněme si ještě, že axiom ii plyne z iii, protože  můžeme seskupit do segmentů délky takže a následně

 
(20)

Přesněji, axiomy ii+iii lze nahradit jediným axiomem

 
(21)

pro skupin, každou o prvcích (položme  ), přičemž součet pravděpodobností v -té skupině označíme

Na závěr poznamenejme, že funkce Vybraná témata z teorie informace (6) není definována pro události s nulovou pravděpodobností, Prostým dosazením dostáváme neurčitý výraz „“. Funkci však můžeme snadno dodefinovat limitou, neboť z l'Hospitalova pravidla plyne

(22)

tedy události s nulovou pravděpodobností k entropii nepřispívají.

 
vytvořil Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity