Difuze

Molekuly či buňky ponořené ve vodním prostředí jsou v neustálém pohybu. Veškeré látky mají tendenci přecházet z prostředí se svou vyšší koncentrací do prostředí s nižší koncentrací. Přirozenou vlastností látek je, že pokud se její částice mohou pohybovat (molekuly v nehybném roztoku se pohybují na základě náhodného pohybu), tak se rozptylují do celého prostoru, kterého mohou dosáhnout, a postupně ve všech jeho částech vyrovnají svou koncentraci. Ať živé či neživé, vše podléhá teplotním fluktuacím. Látky difundují určitým směrem tak dlouho, dokud se jejich koncentrace nevyrovná. Proces je stejný např. u solí rozpuštěných ve vodě nebo třeba u kyslíku obsaženém v kompostu. Při tzv. prosté difuze látky samovolně přecházejí samovolně (náhodným pohybem) z prostředí, kde je jejich koncentrace vyšší směrem tam, kde byla dosud jejich koncentrace nižší. Tato kapitola si klade za cíl osvětlit dynamiku difuze živých i neživých systémů a metody pro její studium. Výklad a příklady uvedené v této kapitole čerpají především z monografií [1, 2, 3].

Při studiu předpokládáme znalost:

• základních fyzikálních principů,
• náhodné procházky a normálního rozdělení pravděpodobnosti.