Brno
Brno (německy Brünn, latinsky Bruna, v hantecu Štatl) je počtem obyvatel i rozlohou druhé největší město v České republice, největší město na Moravě a bývalé hlavní město Moravy. Je sídlem Jihomoravského kraje, v jehož centrální části tvoří samostatný okres Brno-město. Město leží na soutoku řek Svratky a Svitavy a má zhruba 380 tisíc obyvatel,[1] jeho regionální sídelní aglomerace[4] pak má zhruba 780 tisíc obyvatel.
Brno je centrem soudní moci České republiky, stalo se totiž sídlem jak Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i Nejvyššího státního zastupitelství. Kromě toho je celkově významným administrativním střediskem, protože zde sídlí státní orgány s celostátní kontrolní působností a další důležité instituce. Za zmínku stojí například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,[5] Veřejný ochránce práv[6] nebo Státní zemědělská a potravinářská inspekce.[7] Brno je rovněž významné středisko vysokého školství s 33 fakultami třinácti univerzit a dalších vysokých škol s více než 89 000 studenty.[8] V Brně je zákonem zřízeno studio České televize[9] a Českého rozhlasu[10] a ve městě také sídlí Brněnská televize (B-TV).[11][pozn. 1]
Brno je tradičním místem konání velkých mezinárodních výstav a veletrhů pořádaných na Brněnském výstavišti. Tento rozsáhlý areál započal svůj provoz již roku 1928 a dnes je považován také za jednu z kulturních památek města. Největší pořádanou událostí je Mezinárodní strojírenský veletrh. Brno proslulo i coby dějiště velkých motoristických závodů konaných na blízkém Masarykově okruhu, tato tradice sahá do třicátých let 20. století.[12] K nejprestižnějším závodům patří Grand Prix ČR, součást seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů.[13] Brno také každoročně hostí mezinárodní přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis, pořádanou od roku 1998.[14] Návštěvnost této události se typicky pohybuje mezi jedním až dvěma sty tisíci návštěvníků každý den jejího konání.[15]
K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov utvářející charakteristické panorama města a často vyobrazovaná jako jeho symbol. Druhým dochovaným hradem na území Brna je Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou. Další významnou památkou je funkcionalistická vila Tugendhat, která byla zapsána mezi Světové dědictví UNESCO.[16] Historické městské jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací.[pozn. 2] K turisticky atraktivním lokalitám může patřit také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Název města
- Podrobnější informace naleznete v článku Vývoj názvu města Brna.
Nynější název města Brna se odvíjí od názvu někdejší osady ležíci na brodu přes řeku Svratku, která vznikla v této lokalitě okolo roku 1000.[17] Ovšem starší původ tohoto názvu není zcela jasný. Nejstarší název je Brnen, lze se ale setkat i s označeními jako Brvnn, Brin nebo Brnno. V latině bylo Brno označováno jako Bruna[pozn. 3] a v němčině jako Brünn. Mezi lety 1949 a 1992 bylo Brno oficiálně označováno jako „krajské město Brno“, předtím neslo název „Zemské hlavní město Brno“, který se ujal v době první republiky, ačkoli Brno bylo hlavním městem již dávno předtím. Na některých starších dokumentech (mapách, různých listinách apod.) lze nalézt označení „Královské hlavní město Brno“. První písemná zmínka o Brně pochází z roku 1091 z Kosmovy kroniky, kde je psáno: „Český král Vratislav I. vtrhl s vojskem na Moravu a oblehl hrad Brno…“.[18]
Podle města Brna byl pojmenován lehký kulomet BREN (Brno + Enfield),[19] známá zbraň druhé světové války, používaná především armádou Spojeného království. Také například kulinářská specialita brněnský řízek[20] nebo malý asteroid „2889 Brno“,[21] objevený astronomem Antonínem Mrkosem.
V brněnské mluvě, hantecu, jejíž užívání dnes již není zcela běžné, se Brno označuje jako Brnisko[22] nebo Bryncl,[22] možné je také označení Štatl,[23] které je ze zmíněných tří nejtypičtější mezi rodilými obyvateli, i když původně označuje spíše jen centrum Brna.
Historie
- Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Brna.
Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště Staré Zámky u Líšně, jedno z hradisek Velkomoravské říše, jehož osídlení se datuje od konce neolitu až do začátku 11. století.[24] První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z paleolitu a byly nalezeny v oblasti Stránské skály, první doložené slovanské osídlení brněnské oblasti je z doby kolem 5. až 7. století.
Dějiny města Brna byly vždy pevně svázány s dějinami Moravy, již v 11. století od dob údělných knížectví na Moravě Brno zastávalo mimořádně důležitou úlohu ve správě země.[pozn. 4] Ražba mincí v Brně začala v 11. století, kdy zde brněnská knížata razila nejstarší brněnský denár.[17] První písemná zmínka o Brně je v Kosmově kronice roku 1091.[17] Roku 1243 byla Brnu udělena práva městská,[17] v polovině 13. století byl založen hrad Špilberk,[25] roku 1292 bylo tehdejšímu královskému městu Brnu uděleno právo volit rychtáře. V roce 1324 založila královna Eliška Rejčka na Starém Brně kostel Nanebevzetí Panny Marie, dnes baziliku a místo jejího posledního odpočinku.[26] V Brně sídlila od poloviny 14. do začátku 15. století Janem Jindřichem založená moravská větev Lucemburků, moravských markrabat.[27] Poslední moravský Lucemburk Jošt byl na podzim 1410 dokonce zvolen římským králem, začátkem následujícího roku ale zemřel na Špilberku. Je pohřben v kostele svatého Tomáše, který založil jeho otec Jan Jindřich.[28]
V Brně byl markraběcí dvůr,[29][30] zasedal zde moravský zemský sněm a další vrcholné politické instituce tehdejší Moravy.[17][pozn. 5] Brno je bývalé moravské hlavní město a od středověku je zejména spolu s Olomoucí jejím historicky nejvýznamnějším městem.
V roce 1777 bylo založeno brněnské biskupství,[31][pozn. 6] roku 1839 přijel do Brna první vlak z Vídně, čímž začal provoz parostrojní železnice na území dnešní České republiky.[32] Roku 1850 bylo Brno poprvé administrativně rozšířeno připojením 20 okolních katastrálních území.[17][pozn. 7] V letech 1859–1864 bylo zbořeno téměř kompletně celé městské opevnění, v letech 1896–1916 proběhla v historickém jádru rozsáhlá asanace,[36] při níž bylo asi 240 domů[37] nahrazeno novostavbami nebo zcela odstraněno. Roku 1869 v Brně poprvé na území dnešního Česka vyjela do ulic města tramvaj, tehdy tažena koňmi.[38]