Reprezentace znalostí pomocí rámců a objektů nachází svoji analogii ve strukturovaných datových typech procedurálních jazyků, respektive k objektově orientovanému programování.

Rámce vycházejí z představy, že lidé pro řešení nové situace využívají podobnosti s již známými schématy, tedy hledají na základě analogie stereotypní řešení situace pouze s pozměněnými vstupními podmínkami. Rámce lze reprezentovat analogicky k datovému typu záznam procedurálních jazyků, kde jednotlivá pole záznamu se u rámců nazývají sloty a hodnoty těchto polí pak náplně. Náplní mohou být i další rámce či speciální procedury, které jsou volány například při změně hodnoty nějakého slotu rámce, podobně jako ošetření událostí například v Javascriptu. Rámce jsou pak vzájemně uspořádány do schémat.

Rámec rodinná vozidla
- Jméno: vozidla
- Typ: rozsah (osobní automobily, dodávky, motocykly)
- Majitel: if needed (pocedure najdi_majitele_)
- Umístění: rozsah (garáž, kůlna, parkoviště)
Rámec automobil
- Jméno: auto
- Specializace: rodinná vozidla
- Typ: osobní automobily
- Umístění: garáž
Rámec Petrovo auto
- Jméno: petrovo_auto
- Specializace: automobil
- Majitel: Petr Nový

Rámce mohou být obecné i konkrétní, podporují definici vzájemných vztahů mezi rámci. Oproti sémantickým sítím je možné pomocí schémat vytvářet složitější znalostní struktury. Problematické může být přizpůsobení se nové úloze v případě, kdy schéma nebo definice i jednotlivých rámců neodpovídají vstupní úloze. Rámce jsou tedy velmi blízké objektům, které představují další stupeň v reprezentaci znalostí ES.

Definice znalostí pomocí objektů je blízká objektově orientovanému programování. Základními pojmy jsou zde třída a objekt. Třída představuje šablonu, obecnou definici struktury a chování budoucích objektů. Třídy navíc mohou být vzájemně hierarchicky uspořádány, reprezentují tak vztahy mezi budoucími objekty. Struktura budoucích objektů je ve třídědefinována proměnnými, které deklarace objektu obsahuje a chování objektu je dáno deklarovanými metodami objektu. Snahou tedy je mapovat třídy objektů reálného světa a jejich vztahy na jejich zjednodušené počítačové modely.

Objekt je unikátní instancí dané konkrétní třídy, existuje samostatně v paměti a nese si konkrétní hodnoty svých atributů. Objektů stejné třídy může v paměti existovat více a každá má svůj vlastní prostor.

Základními vlastnostmi objektů jsou:

Abstrakce od detailů světa a vnitřní implementace objektu. Objekt zachycuje jen ty rysy reality, které jsou podstatné pro řešení úlohy.
Zapouzdření vnitřních atributů a metod. Objekt představuje černou skříňkou. Navenek poskytuje bez ohledu na vnitřní implementaci jen jasně definované rozhraní. To zajišťuje stabilní chování objektu, které je závislé jen na vstupních proměnných.
Dědičnost objekty (potomci) dědí své vlastnosti (atributy, metody) od svého rodiče nebo i více rodičů současně. Mohou je doplňovat, nebo i transformovat, například změnit vnitřní implementaci dané metody.Hierarchie objektů je dána uspořádáním jejich vzorů - tříd.

Polymorfismus pro různé potomky téže třídy může být vnitřní implementace a provádění metod různé, byť navenek se objekty různých tříd tváří stejně v relaci ke svým předkům.Potomek umí minimálně totéž, co jeho rodič.

Obr. 5. Třída a její instance

vytvořil Institut biostatistiky a analýz Lékařské fakulty Masarykovy univerzity