Rozdělení databází podle typu

Podle způsobu ukládání dat rozlišujeme několik typů databází:

• Hierarchická databáze – tato databáze je založená na hierarchickém modelu. Logické uspořádání dat má stromovou strukturu.
• Síťová databáze – tato databáze je založená na síťovém modelu, ve kterém jsou data logicky i fyzicky uspořádána jako uzly rovinného grafu. Každý záznam může být spojený s libovolným počtem dalších záznamů.
• Objektová databáze – tato databáze je založena na objektech, jejich zapouzdření a dědičnosti. Místo tabulek jsou zde uloženy přímo objekty, včetně svých vlastností, a místo řádků se ukládají samotné instance objektů.
• Relační databáze – tato databáze založená na relačním modelu, v němž jsou data logicky uspořádána do relací, tj. výsledků kartézského součinu nad doménami neboli množinami údajů. Relační databáze je založena na tabulkách, které obvykle chápeme tak, že uchovávají informace o relacích mezi jednotlivými záznamy.

Hierarchické a síťové databáze se poprvé objevují v 60. letech minulého století na sálových počítačích. Jedním z prvních průkopníků databází byl Charles Bachman. Jedním z prvních databázových systémů byl IMS, který byl vyvinut firmou IBM pro program letu na Měsíc Program Apollo.

V roce 1970 začínají zveřejněním článku E. F. Codda první relační databáze, které pohlížejí na data jako na tabulky. Kolem roku 1974 se vyvíjí první verze dotazovacího jazyka SQL. Vývoj této technologie po 10 letech přinesl výkonově použitelné systémy, srovnatelné se síťovými a hierarchickými databázemi.

V 90. letech 20. století se začínaly objevovat první objektově orientované databáze, jejichž filozofie byla přebírána z objektově orientovaných jazyků. Tyto databáze měly podle předpokladů vytlačit relační systémy. Původní předpoklady se však nenaplnily a vznikla kompromisní objektově-relační technologie.