Podmínky, rozhodování

Základním příkazem je if po kterém následuje kód, který je proveden v případě že podmínka uvedená za if je pravdivá. Dále může nepovinně následovat příkaz else po kterém následuje kód, který je proveden v případě že podmínka za if pravdivá není. Konstrukce else if umožňuje řetězit příkazy za sebou.

if (myvar === 0) {
    // podmínka je pravdivá
}

if (myvar === 0) {
    // podmínka je pravdivá
} else {
    // podmínka není pravdivá
}

if (myvar === 0) {
    // podmínka je pravdivá
} else if (myvar === 1) {
    // první podmínka je nepravdivá, druhá pravdivá
} else if (myvar === 2) {
    // první a druhá podmínka je nepravdivá, třetí pravdivá
} else {
    // všechny podmínky jsou nepravdivé
}

Pokud je v bloku uvedeno dva a více příkazů, je nutno použít pro vyznačení bloku složené závorky. Ty nejsou nutné v případě, pokud se v bloku nachází pouze jeden příkaz, viz příklad níže:

if (x < 0) return -x;

Další možností pro rozhodování je příkaz switch. Níže je příklad, kdy hodnota v proměnné fruit určí, která část case bude provedena:

switch (fruit) {
    case 'banana':
        // ...
        break;
    case 'apple':
        // ...
        break;
    default:  // kód bude proveden pro ostatní případy
        // ...
}

Operancem za příkazem case může být jakýkoliv výraz, který je pak finálně porovnán pomocí operátoru === s parametrem za příkazem switch.