Spolehlivost

Ve většině studií nás zajímá kvantifikace sledovaného znaku, respektive náhodné veličiny, ve formě jednoho čísla, tzv. bodového odhadu (point estimate). Bodový odhad je však sám o sobě nedostatečný, neboť nepostihuje variabilitu pozorovaných dat. Příkladem mohou být dva odhady průměrné výšky nějaké populace, jeden naměřený na 10 jedincích, druhý naměřený na 1000 jedincích. Je zřejmé, že druhý odhad bude přesnější než ten první, jinými slovy, bude méně zatížen variabilitou sledované veličiny, tedy výšky. Bodový odhad je tedy nutné doplnit měřítkem jeho kvality, respektive spolehlivosti (confidence). Tím je většinou tzv. intervalový odhad (confidence interval), který představuje rozsah hodnot (interval), který se zvolenou spolehlivostí (pravděpodobností) pokrývá neznámý parametr, který se snažíme odhadnout bodovým odhadem.

Umíme-li kvantifikovat sledovaný znak na celé cílové populaci, nepotřebujeme interval spolehlivosti, protože jsme schopni odhadnout neznámou veličinu úplně přesně. V praxi je však tato situace nereálná a doplňování intervalu spolehlivosti k bodovým odhadům by mělo být jak v případě medicínských, tak biologických analýz standardem.