Reprezentativnost

Reprezentativnost (representativeness) experimentálního vzorku, respektive fakt, že vybraný experimentální vzorek musí svými charakteristikami odpovídat cílové populaci, je dalším klíčovým aspektem biostatistiky, který podmiňuje možnost zobecnění výsledků na celou cílovou populaci. Nebude-li totiž zkoumaný vzorek reprezentativní vzhledem k cílové populaci, zobecnění výsledků získaných statistickým zpracování dat vzorku na cílovou populaci může být nesprávné a jejich interpretace nekorektní, zkreslená.

Charakter cílové populace je důležité si uvědomit i při interpretaci cizích, respektive publikovaných výsledků. A to právě z důvodu, abychom zobecňovali výsledky pouze na populaci, na které těchto výsledků bylo dosaženo. Je-li například sledovaná léčba účinná z hlediska snížení rizika celkové mortality u kardiologických pacientů s normální funkcí ledvin, nelze účinnost této léčby jednoduše předpokládat i u skupiny pacientů se stejným kardiologickým problémem a dysfunkcí ledvin. Na druhou stranu, neúčinnost léčby na jednom souboru jedinců nebo vzorků neznamená neúčinnost také u souboru, který v dané studii nebyl uvažován.

Klasickým příkladem reprezentativnosti je odhad střední výšky české dospělé populace. Aby byl odhad kvalitní, je třeba oslovit a změřit reprezentativní vzorek české populace nad 18 let, což znamená, že by naším vzorkem (myšleno ve významu pouze) jistě neměla být mužská basketbalová reprezentace (tito jedinci budou zřejmě výsledný odhad nadhodnocovat), ženská reprezentace ve sportovní gymnastice (tito jedinci budou odhad naopak spíše podhodnocovat), nebo dospělí návštěvníci akvaparku. V posledním případě je problém zejména v tom, že dospělí návštěvníci akvaparku s velkou pravděpodobností nebudou svojí věkovou strukturou odpovídat celé české populaci, což je vzhledem k reprezentativnosti problém, neboť je známo, že se v České republice výška postavy v průběhu času zvyšuje.