Slovník | Vyhledávání | Mapa webu
 
Aplikovaná analýza klinických a biologických datAplikovaná analýza přežití Základní pojmy analýzy přežití Vliv cenzorování na hodnocení přežití

Logo Matematická biologie

Vliv cenzorování na hodnocení přežití

Vzhledem k tomu, že o pravděpodobnosti výskytu dané události v čase nám vypovídají v první řadě pacienti s kompletním sledováním, tedy se zaznamenanou událostí, lze cenzorování vnímat jako ztrátu určité informace, se kterou se klasické statistické testy neumí vypořádat. Standardní testy totiž považují každou uvažovanou hodnotu za konečnou a neměnnou, což je v případě přežití splněno pouze tehdy, když u všech subjektů hodnocení došlo v průběhu sledování k definované události. Procento cenzorovaných subjektů ve studii pak bývá měřítkem kvality sledování daného souboru. Vysoké procento cenzorovaných časů přežití vypovídá o nedostatečné délce sledování, kdy jsme nebyli schopni pozorovat dostatečné množství událostí, které hodnotíme. Nízké procento cenzorovaných časů přežití pak odráží dostatečnou délku sledování. Z toho plyne, že v případě události, která k projevu vyžaduje delší časový úsek, což je např. úmrtí u pacientek s karcinomem prsu primárně diagnostikovaným v časném stadiu, je nutné zajistit také delší průběh studie a tedy dobu sledování. Naopak u události, která se vyskytuje časněji a s vyšší četností, což je např. úmrtí u pacientů s akutní leukémií, je pro hodnocení pravděpodobnosti úmrtí v čase dostačující kratší doba sledování.

Dochází-li k cenzorování časů přežití, má to kromě délky sledování vliv také na požadovanou velikost souboru hodnocených subjektů. Cenzorované časy přežití totiž z informačního hlediska nejsou rovnocenné s kompletními časy přežití a v přítomnosti cenzorování je nutné navýšit velikost souboru tak, abychom zajistili dostatečný počet kompletních časů přežití. V případě plánování studie, kde je čas do výskytu sledované události primárním hodnotícím kritériem, je tudíž nezbytné při odhadu celkového počtu subjektů pro studii zohlednit jak dostatečnou délku sledování a adekvátní počet kompletních pozorování, tak předpokládané procento cenzorovaných časů přežití.

Důležitým předpokladem korektního hodnocení přežití je předpoklad o nezávislosti cenzorování a výskytu sledované události, tedy tzv. neinformativního cenzorování (non-informative censoring). Jinými slovy předpokládáme, že subjekty s cenzorovaným časem přežití nejsou více či méně náchylní ke sledované události než ostatní subjekty. Jako příklad závislého cenzorování lze opět uvést klinickou situaci, kdy ve skupině cenzorovaných pacientů budou více zastoupeni pacienti, kteří odmítli pokračovat ve studii kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu a u kterých se tudíž dá předpokládat vyšší mortalita než u zbytku souboru. Cenzorováním těchto pacientů se totiž vyšší mortalita spojená s jejich zdravotním stavem neprojeví a výsledné odhady pravděpodobnosti přežití pacientů v čase budou zkreslené, v tomto případě nadhodnocené.

 
vytvořil Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity | | zpětné odkazy | validní XHTML 1.0 Strict