Slovník | Vyhledávání | Mapa webu
 
Aplikovaná analýza klinických a biologických datAplikovaná analýza přežití Základní pojmy analýzy přežití Cenzorování

Logo Matematická biologie

Cenzorování

Časová složka, která je hlavním předmětem našeho zájmu v analýze přežití, nám při práci s daty přežití působí výpočetní potíže. Definovaná událost se totiž nemusí v průběhu sledování vyskytnout u všech subjektů, což vede k tomu, že u některých subjektů není naše pozorování kompletní. Subjekty bez sledované události však nelze v žádném případě z hodnocení vyloučit, neboť nepřítomnost události lze velmi často považovat za pozitivní ukazatel.

Čas přežití subjektů, u nichž v průběhu sledování nenastala definovaná událost, označujeme jako cenzorovaný (censored), což jednoznačně indikuje fakt, že sledování bylo ukončeno dříve, než u těchto subjektů došlo k námi definované události. Jinými slovy, nevíme kdy a jestli vůbec daná událost u subjektu nastala, víme pouze, že nenastala před ukončením sledování. Ukončení sledování, např. uzavření databáze je hlavní příčinou cenzorování v klinických a observačních studiích, kde cenzorování představuje legitimní informaci o tom, že subjekt je na konci studie stále naživu. Obecně však k cenzorování může dojít i z jiných příčin, jako příklad z klinických studií lze uvést ztrátu kontaktu s pacientem nebo situaci, kdy se u pacienta vyskytne událost jiná, která výskyt námi definované události jednoznačně vylučuje (např. pacient sledovaný kvůli riziku relapsu maligního onemocnění může zemřít při autonehodě nebo na infarkt myokardu). Událost vylučující výskyt události, která je naším hlavním zájmem, se označuje jako kompetitivní událost (competing event).

Výše popsaný typ cenzorování, který je nejčastějším typem cenzorování v biologii a medicíně a při němž vlastně pozorujeme minimum z hodnot skutečného a cenzorovaného času přežití, označujeme jako cenzorování zprava (right censoring). Dalším typem cenzorování je cenzorování zleva (left censoring), které nastává v případě, že sledovaná událost nastala ještě před začátkem sledování subjektu, nicméně nevíme, kdy přesně. Pozorovaná doba bez výskytu události, kterou je možné pozorovat, je tedy větší než skutečná doba bez události. Třetím typem cenzorování je pak intervalové cenzorování (interval censoring), které nastává v případě, kdy se sledovaná událost vyskytne mezi dvěma po sobě jdoucími časy (časovém intervalu), v nichž jsme schopni událost pozorovat. Jako příklad intervalového cenzorování lze uvést sledování výskytu vzdálených metastáz u nádorového onemocnění, kdy víme pouze, zda se mezi dvěma po sobě jdoucími vyšetřeními metastázy objevily, ale již nejsme schopni určit přesný čas (například den) výskytu.

 
vytvořil Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity | | zpětné odkazy | validní XHTML 1.0 Strict