Relativní přežití

Na rozdíl od výpočtu specifického přežití nerozlišujeme při odhadu relativního přežití (relative survival) jednotlivé příčiny úmrtí, ale snažíme se vliv mortality spojené s jinými příčinami úmrtí, než je sledované onemocnění, odfiltrovat. Relativní přežití je tak populační charakteristikou přežití odpovídající přímo či nepřímo danému onemocnění, přičemž konkrétní příčina úmrtí nemusí být nutně specifikována. Tato vlastnost představuje nespornou výhodu, neboť nás zbavuje předpokladu o správnosti záznamů o příčinách úmrtí u souboru hodnocených pacientů. Matematicky je relativní přežití, označme ho , definováno jako poměr celkového přežití a tzv. očekávaného přežití (expected survival), které vyjadřuje mortalitu v obecné populaci odpovídající sledované skupině pacientů obdobím diagnózy, věkem a pohlavím, tedy vztahem

kde je celkové přežití bez ohledu na příčinu úmrtí a je očekávané přežití odhadnuté s použitím populačních úmrtnostních tabulek (spravovaných v ČR opět Českým statistickým úřadem). Je třeba poznamenat, že na rozdíl od celkového přežití nelze relativní přežití označit jako pravděpodobnost, neboť se jedná o poměr dvou pravděpodobností, což v důsledku znamená, že relativní přežití může nabývat i hodnot větších než 1. Tento efekt lze čekat v situacích, kdy celkové přežití hodnoceného souboru pacientů je vyšší než přežití očekávané v odpovídající populaci. To může nastat ve chvíli, kdy studujeme méně závažná onemocnění s relativně nízkou mortalitou a kdy u diagnostikovaných pacientů dojde ke změně životního stylu vedoucí k vyššímu přežití než ve srovnatelné populaci.

Klíčovým předpokladem pro výpočet relativního přežití je nezávislost úmrtnostních tabulek na sledované příčině úmrtí. Stoprocentní nezávislost není splněna nikdy, neboť sledovaná příčina je vždy v populačních tabulkách zahrnuta, nicméně jedná-li se o málo četnou diagnózu (hodnoceno z populačního pohledu), nemá toto mírné porušení nezávislosti na výpočet relativního přežití vliv. Jedná-li se však o onemocnění, které je ve studované populaci časté, jsou výsledné odhady relativního přežití zkreslené a velmi obtížně interpretovatelné. Jako příklad lze uvést hodnocení přežití v souvislosti s nejčastějšími kardiálními příčinami, které zvláště u starších pacientů tvoří nezanedbatelné procento ze všech možných příčin úmrtí.