Srovnání pravděpodobností přežití v daném časovém bodě
Pro srovnání odhadů pravděpodobnosti přežití v daném časovém bodě, tedy testování rovnosti funkcí přežití skupin 1 a 2 v čase , navrhl Klein a kol. [1] sadu testů, které lze jednoduše aplikovat s použitím příslušných odhadů dle Kaplana-Meiera. Zde definujeme dva z nich. Připomeňme Greenwoodův vzorec pro odhad rozptylu Kaplanova-Meierova odhadu funkce přežití:
|
kde sumu na pravé straně rovnice označíme jako , tedy
|
Použijeme-li index 1 pro první skupinu subjektů a index 2 pro druhou skupinu subjektů, můžeme testovou statistiku prvního z uvažovaných testů zapsat jako
|
Za platnosti nulové hypotézy dané vztahem (5.1) má tato testová statistika asymptoticky chí-kvadrát rozdělení s jedním stupněm volnosti. Tento test však není doporučován v případech, kdy máme malou velikost vzorku, respektive hodnocených skupin subjektů, neboť při nedostatečném množství informace má tendenci zamítat nulovou hypotézu i když skutečně platí. Z tohoto důvodu je také někdy nazýván jako naivní test. Druhý z testů je založen na komplementární logaritmické transformaci, která je využívána také při konstrukci intervalu spolehlivosti pro odhad funkce přežití. Testová statistika s využitím této transformace má tvar
|
a za platnosti nulové hypotézy má asymptoticky opět chí-kvadrát rozdělení s jedním stupněm volnosti.