2.1 Konvence na začátek

Rovnoměrná diskretizace spojité veličiny způsobuje, že danou veličinu známe pouze v časových okamžicích, které jsou dány celočíselnými násobky vzorkovací frekvence. Vzorkováním jsme způsobili konverzi Tento zápis stále značí, že i diskrétní posloupnost závisí na čase. Vzorkovací perioda je ale konstanta, proto v mnohých odborných textech bývá zvykem zapisovat vzorky diskrétní posloupnosti pouze ve tvaru resp. Tato forma zápisu má výhodu, že již není jednoznačně vázána na čas jako nezávislou proměnnou, může být použita pro časové řady, stejně tak, např. ve tvaru pro popis digitálních obrazů. Na druhé straně tato výhoda může být současně i nevýhodou při snaze o vysvětlování některých dalších souvislostí, např. při převodu posloupnosti z původní primární reprezentace do spektrální. Frekvenci jsme si definovali jako počet výskytů nějaké skutečnosti za časovou jednotku. Pokud vztah k časové jednotce při definici frekvence zrušíme, můžeme se dostat do problému se srozumitelností výkladu frekvence. To je důvod, proč se občas vyskytuje zdůvodnění zkráceného zápisu založené na předpokladu jednotkové vzorkovací periody, čehož dosáhneme její normalizací. V tom případě zůstává rozměr argumentu časový (i když to na první pohled není vidět) a současně lze používat zkrácenou, pohodlnější formu zápisu. V následujícím textu budeme používat především toho rozšířeného způsobu zápisu (protože je lépe uvědomovat si časovou dimenzi argumentu, případně tomu odpovídající frekvenční dimenzi ve spektru). Jen tam kde to nebude dělat problémy, použijeme stručnějšího tvaru zápisu argumentu.