Ukládání dat biodiverzity

Při analýze dat o libovolných společenstvech organismů se nevyhneme na první pohled jednoduchému problému jak data uchovávat. Ve skutečnosti jde o klíčový problém. Pokud budeme data zaznamenávat a ukládat nevhodným způsobem, znamená to následně velké problémy pro jednoduché zpracování dat, zbytečnou, často rutinní a zdlouhavou práci a zvýšenou možnost výskytu chyb.

Již v úvodní fázi je nutné definovat, jaké proměnné budeme měřit s ohledem na: (1) maximální výtěžnost informací z dostupného biologického materiálu; (2) zaměření studie; (3) pracnost získání různých typů informací. Je třeba si uvědomit, že informace, které nezaznamenáme, již budeme jen obtížně získávat (např. teplotu vody při odlovu ryb lze získat na základě měření různých institucí, ale nejde samozřejmě o zcela stejná měření), popřípadě je jejich získání zcela nemožné.

Předpokladem pro další zpracování je převedení dat do elektronické podoby, pro jednoduché zpracování na počítači je nejvhodnější forma databázové tabulky. V takové tabulce obsahuje každý sloupec jeden typ informace (např. název druhu, abundance druhu, datum odchytu, lokalita atd.). Řádky tabulky pak představují nejmenší jednotku, pro kterou data získáváme (např. pro tabulku informací o hostitelích je nejmenší informační jednotkou ryba, pro tabulku zaznamenávající lokalizaci parazitů jsou nejmenší jednotkou jednotliví parazité). Příklad datové tabulky je zobrazena na obrázku (obr. 2.4), kde v řádcích jsou jednotlivé lokality a ve sloupcích abundance rybích druhů „navzorkovaných“ na lokalitě. Takto uspořádané tabulky lze snadno zpracovat do podoby libovolných sumárních tabulek nebo výstupních statistik pomocí například MS Excel, MS Access, Statistica for Windows, SPSS, R apod.